Všeobecné údaje
ZLATO je vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Na rozdíl od jiných kovů je chemicky velmi stabilní. Rozpouští se jen v lučavce královské a roztocích kyanidů. Výborně vede teplo i elektrický proud. Vyniká tažností a kujností. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké. Jeho hustota je dvakrát vyšší než hustota olova. Zlato je také dosti vzácné, a tedy i drahé. Kombinace všech těchto vlastností zlatu předurčila roli téměř ideálního materiálu pro výrobu šperků a platidel. V moderní době pak zlato našlo široké uplatnění i v průmyslu a medicíně. Vyskytuje se ve všech vrstvách zeměkoule, a proto se dnes těží jak tradiční zlatokopeckou metodou tak v gigantických povrchových velkolomech či v tříkilometrových hlubinných dolech v Jižní Africe. Odhaduje se, že veškeré zlato vytěžené za celou historii lidstva, váží přes dvě stě tisíc tun, více než 90 % z tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v Kalifornii. Přitom hrana z něho hypoteticky vytvořené krychle by nepřesáhla 22 m. Vešlo by se tedy pod oblouk pařížské Eiffelovy věže. Taková krychle by se dala teoreticky opravdu vyskládat. Zatímco ostatní kovy se těží, taví, užívají a mizí rozptýleny ve výrobcích po celém světě, kde korodují a ztrácejí se, zlato ne. Odhaduje se, že každoročně bude přicházet na trh kolem dvou až tří tisíc tun zlata, pokud nebudou objevena další významná ložiska nebo pokud nebudou vyvinuty zcela nové revoluční technologie těžby. I v tom je jeho výjimečnost. Centrální banky dnešního světa jej skladují na 32 tisíc tun a další desítky tisíc tun se určitě najdou mezi různými fondy, soukromými sběrateli nebo obyčejnými lidmi v podobě zlatých šperků, mincí nebo zlatých cihliček.
Vlastnosti
Z hlediska vlastností je zlato kovem značně těžkým (skoro třikrát těžší než železo), jeho měrná hmotnost je 19,29 g na krychlový centimetr, to napomáhá technologiím těžby založeným na gravitaci. Krychle zlata o váze 1 tuny má hranu dlouhou pouhých 37,27 cm. Je odolné vůči kyselinám a solím. Rozpustné je jen lučavkou královskou, tedy směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné, a v roztocích kyanidů. Toho je hojně využíváno při jeho těžbě v rudách s mikroskopicky rozptýleným výskytem zlata. Zlato vyniká chemickou odolností, tažností, kujností. Protože je nejen měkké ale i neobyčejně kujné a tažné, 1 gram zlata což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, může být rozklepán na fólii o ploše cca 1 m2 a tloušťce 230 atomů. Podobně lze z 1 gramu zlata vytáhnout drát o průměru 20 mikrometrů, dlouhý neuvěřitelných 165 m nebo jej roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2, zlato o 1 cm3 stačí na plech o ploše asi 18 m2.
Ryzost a hmotnost
Vzhledem k tomu, že ryzí zlato je nevhodné pro výrobu šperků, neboť je velmi měkké a snadno se deformuje, tak se pro výrobu často používá ve formě slitin s jinými kovy, nejčastěji se stříbrem a mědí. Proto je u zlata kromě hmotnosti vždy určující i údaj o jeho ryzosti. Druh a podíl příměsí určuje tvrdost a barvu výsledné slitiny – od žluté přes bílou a červenou až například k černé. Používaní zlata o nižší ryzosti (8-18 karátů) platí hlavně pro Evropu a USA. V Asii jsou nejoblíbenější šperky ze zlata ryzosti 22 karátů a více. Hmotnost zlata se udává buď v gramech nebo v tradičních jednotkách – trojských uncích, označovaných zkratkou „oz“ (trojská unce = 31,1034807 gramů). Podobně ryzost zlata se udává buď v tisícinách vyjadřujících podíl zlata ve slitině (např. 999,9/1000) nebo v tradičních karátech, např. 14 karátů/ryzost 585/1000, 18 karátů/ryzost 750/1000. Jeden karát představuje 1/24 zlata ve slitině. Ryzí zlato 999,9/1000 má tedy 24 karátů.
Jak se stanovuje cena?
Se zlatem se dnes stejně jako dříve obchoduje ve velkém i v malém. ?Velké? obchodování zůstává již skoro sto let stejné, minimální objem jednoho obchodu je 1000 uncí, cca 31,10 kg ryzího kovu ve formě zlatých 12,5 kilogramových cihel. Dvakrát denně se scházejí hlavní světoví obchodníci se zlatem, většinou zástupci bank v londýnské St. Swithin´s Lane, aby ve spojení s celým světem sjednotili světovou nabídku a poptávku a našli okamžitou rovnovážnou cenu. Za tuto referenční cenu provedou pak obrovské množství po celém světě ?ve frontě? vyrovnaných čekajících transakcí a tak ovlivní celosvětový průběžný čtyřiadvacetihodinový trh zlata na několik následujících hodin, než další směr udá příští podobný ceremoniál, zvaný ?zlatý fixing?. Velmi důležitou součástí ceny zlata je premium, přirážka prodávajícího obchodníka. Běžně se pohybuje od 2 až 4% po několik desítek. U nejmenších slitků a zlatých mincí tato přirážka může dosáhnout i 80%. Princip a způsob se nezměnil po více než sto let. Jednou z mála změn je používání moderních komunikačních technologii a prostředků. Se zlatem se dnes obchoduje na mnoha místech, mezi nejdůležitější patří Zürich, Paříž, New York, Hong Kong, Mumbai, Shanghai a Dubai. Nejvýznamnější událostí posledních let byla legalizace obchodu se zlatem a jeho dovozu v Indii a Číně. Indové a Číňané totiž shromažďují jeden z největších objemů zlata na světě ? jak ti bohatí tak i ti chudí z nich. Zlato při indickém sňatku bývá věnem nevěsty i zárukou na důstojné vypořádání v případě rozchodu manželů a o svátcích jako je Diwali je hlavním dárkem zlatá mince nebo zlatý šperk. V Číně je zlato dlouhodobě v oblibě pro svou hodnotu a charizma.
Jak se skládá cena zlata?
- 1. aktuální cena ryzího zlata na světovém trhu, cena je uváděná v amerických dolarech anebo euru. (tzv. Kitco – London fix )
- 2. kurz národní měny v našem případě české koruny vůči dolaru případně euru.
- 3. výše celkové přirážky, tzv. premium mincovny.